Blog

Jak to funguje? Na internetu existují firmy, kde si student, který z nějakého důvodu nestíhá termín odevzdání, může objednat vypracování seminární práce, domácího úkolu nebo třeba i celé bakalářky. Firmy nabízejí doručení do pár dní, originalitu a naprostou anonymitu, díky které se nikdo, alespoň teoreticky, nemá šanci dozvědět, že odevzdané dílo není prací samotného studenta. Profesionalita těchto firem se liší. Někdy je to hypervýkonný spolužák, který se rozhodl vydělávat na svých méně talentovaných soukmenovcích, někdy jsou to bezskrupulózní businessmani, kteří to mají jako zdroj obživy.

Důvod, proč je takový byznys špatný, je nasnadě. Prostě se to nedělá. Student, který si objedná někoho, aby za něj udělal práci, nepodvádí jen svého profesora, ale i své spolužáky, kteří pro stejný titul musí udělat více práce. Je to vlastně zpráva všem okolo: podívejte se, já mám peníze, tak nemusím pracovat tak tvrdě jako vy. Kromě toho je špatně i to, že takové firmy vůbec existují, a že pro ně má kdo psát. Dost často tento přivýdělek totiž berou i sami akademici, protože platy v tomto sektoru jsou spíše výsměchem než skutečnými výplatami. Takže učitelům někdy nezbývá nic jiného, než hledat extra peníze kde se dá. Dokonce kolují i legendy, kdy si studenti objednali vypracování úkolů, a zakázka skončila na stole jejich učiteli.

Co se proti tomu dá udělat? Úplně vymýtit se tento typ podnikání se asi nepodaří nikdy. Sociální tlak ale může udělat zázraky. Pokud takovéto chování začnou odsuzovat i sami studenti, tak to případným podvodníkům minimálně ztíží rozhodování. Kromě toho musíme také odstranit stigma, které se váže ke komunikaci mezi studenty a jejich učiteli. Mnohokrát se k tomuto druhu švindlování totiž lidé uchylují, když mají pocit, že nemají jinou možnost. Takže je potřeba, aby studenti věděli, že v případě problémů se nesmějí bát mluvit se svými učiteli.

Jak to funguje? Na internetu existují firmy, kde si student, který z nějakého důvodu nestíhá termín odevzdání, může objednat vypracování seminární práce, domácího úkolu nebo třeba i celé bakalářky. Firmy nabízejí doručení do pár dní, originalitu a naprostou anonymitu, díky které se nikdo, alespoň teoreticky, nemá šanci dozvědět, že odevzdané dílo není prací samotného studenta. Profesionalita těchto firem se liší. Někdy je to hypervýkonný spolužák, který se rozhodl vydělávat na svých méně talentovaných soukmenovcích, někdy jsou to bezskrupulózní businessmani, kteří to mají jako zdroj obživy.

Důvod, proč je takový byznys špatný, je nasnadě. Prostě se to nedělá. Student, který si objedná někoho, aby za něj udělal práci, nepodvádí jen svého profesora, ale i své spolužáky, kteří pro stejný titul musí udělat více práce. Je to vlastně zpráva všem okolo: podívejte se, já mám peníze, tak nemusím pracovat tak tvrdě jako vy. Kromě toho je špatně i to, že takové firmy vůbec existují, a že pro ně má kdo psát. Dost často tento přivýdělek totiž berou i sami akademici, protože platy v tomto sektoru jsou spíše výsměchem než skutečnými výplatami. Takže učitelům někdy nezbývá nic jiného, než hledat extra peníze kde se dá. Dokonce kolují i legendy, kdy si studenti objednali vypracování úkolů, a zakázka skončila na stole jejich učiteli.

Co se proti tomu dá udělat? Úplně vymýtit se tento typ podnikání se asi nepodaří nikdy. Sociální tlak ale může udělat zázraky. Pokud takovéto chování začnou odsuzovat i sami studenti, tak to případným podvodníkům minimálně ztíží rozhodování. Kromě toho musíme také odstranit stigma, které se váže ke komunikaci mezi studenty a jejich učiteli. Mnohokrát se k tomuto druhu švindlování totiž lidé uchylují, když mají pocit, že nemají jinou možnost. Takže je potřeba, aby studenti věděli, že v případě problémů se nesmějí bát mluvit se svými učiteli.

Od nepaměti se nám do hlavy vtloukají základní telefonní čísla. Začíná to doma, kdy nás učí rodiče, pak ve škole, a dokonce i v práci. Přesto někdy v klíčových situacích se na ně stále nemůžeme rozpomenout. Komu vlastně můžeme mnohdy vděčit za svůj život?

 
Hasiči, neboli hasičský záchranný sbor
 
Všichni se dovtípíme, že se hasiči volají v případě požáru a to na čísle 150. Ale málo kdo už ví, že by se měli volat i v případě dopravní nehody, kdy v havarovaných vozidlech jsou uvěznění lidé, nebo při dopravních nehodách, kdy díky následkům nehody může dojit k poškození zdraví osob nebo životního prostředí. Dále také hasiči zasahují i v případech živelných pohrom, kdy jsou ohroženy životy, majetek nebo životní prostředí. Též se jejích služeb dá využít v případech, kdy se nemůžeme dostat do bytu, kde zůstalo naše dítě z nějakého důvodu samo, nebo starší osoba. Dokonce pokud je ohrožený majetek – nechali jsme omylem v zavřeném bytě nebo domě zapnutý sporák, nebo žehličku. Hasiči jsou také vyškolení pro pomoc v případech nutnosti vyproštění osob z výšek, hloubek, vody nebo například ledu.

Hlavně se jedná o případy, kdy je třeba jednat opravdu rychle, aby se nestalo větší neštěstí, než už například je. Jsou to rychlé a pohotové jednotky, které zachraňují životy dnes a denně.

Takovým hasičem však nemůže být každý. Důležitá kritéria pro přijetí jsou následující:
– občanství ČR
– věk 18+
– bezúhonnost a plná způsobilost k právním úkonům
– splnění podmínek pro výkon obsazovaného služebního místa:
a) stupeň vzdělání (minimálně střední s maturitní zkouškou)
b) obor nebo zaměření vzdělání (pokud je stanoven)
c) další odborné a jiné zvláštní požadavky (jsou-li stanovené)
–  fyzická, zdravotní a osobnostní způsobilost k výkonu služby
– oprávněnost se seznamovat s utajovanými informacemi podle zvláštního právního předpisu (má-li dojít k ustanovení na služební místo, pro které se tato způsobilost vyžaduje)
– nesmí se jednat o člena politické strany nebo politického hnutí
– nesmí se jednat o osobu vykonávající živnostenskou nebo jinou výdělečnou činnost
– nejedná se o člena řídicích nebo kontrolních orgánů právnických osob, které vykonávají podnikatelskou činnost
– dotyčný musí požádat o přijetí do služebního poměru a úspěšně absolvovat přijímací řízení

Samo sebou to jsou podmínky pro přijetí k \’profesionálům\‘. Co se týká dobrovolných hasičů, byť jejích úkoly si jsou podobné, podmínky se liší.
Na přijetí do služebního poměru není právní nárok. Nově přijatému příslušníkovi vzniká služební poměr na dobu určitou v trvání tří let. Do služebního poměru na dobu neurčitou se zařadí příslušník dnem, který následuje po uplynutí služebního poměru na dobu určitou, jestliže úspěšně vykonal služební zkoušku a podle závěru služebního hodnocení dosahuje alespoň dobrých výsledků ve výkonu služby.
Toto povolání si zasluhuje všechnu čest, a proto bychom měli být k takovým lidem vstřícní a vděční. Nikdy nevíme, kdy budou zachraňovat život i nám. Navíc při záchraně druhých mohou položit i svůj vlastní.

Od nepaměti se nám do hlavy vtloukají základní telefonní čísla. Začíná to doma, kdy nás učí rodiče, pak ve škole, a dokonce i v práci. Přesto někdy v klíčových situacích se na ně stále nemůžeme rozpomenout. Komu vlastně můžeme mnohdy vděčit za svůj život?

 
Hasiči, neboli hasičský záchranný sbor
 
Všichni se dovtípíme, že se hasiči volají v případě požáru a to na čísle 150. Ale málo kdo už ví, že by se měli volat i v případě dopravní nehody, kdy v havarovaných vozidlech jsou uvěznění lidé, nebo při dopravních nehodách, kdy díky následkům nehody může dojit k poškození zdraví osob nebo životního prostředí. Dále také hasiči zasahují i v případech živelných pohrom, kdy jsou ohroženy životy, majetek nebo životní prostředí. Též se jejích služeb dá využít v případech, kdy se nemůžeme dostat do bytu, kde zůstalo naše dítě z nějakého důvodu samo, nebo starší osoba. Dokonce pokud je ohrožený majetek – nechali jsme omylem v zavřeném bytě nebo domě zapnutý sporák, nebo žehličku. Hasiči jsou také vyškolení pro pomoc v případech nutnosti vyproštění osob z výšek, hloubek, vody nebo například ledu.

Hlavně se jedná o případy, kdy je třeba jednat opravdu rychle, aby se nestalo větší neštěstí, než už například je. Jsou to rychlé a pohotové jednotky, které zachraňují životy dnes a denně.

Takovým hasičem však nemůže být každý. Důležitá kritéria pro přijetí jsou následující:
– občanství ČR
– věk 18+
– bezúhonnost a plná způsobilost k právním úkonům
– splnění podmínek pro výkon obsazovaného služebního místa:
a) stupeň vzdělání (minimálně střední s maturitní zkouškou)
b) obor nebo zaměření vzdělání (pokud je stanoven)
c) další odborné a jiné zvláštní požadavky (jsou-li stanovené)
–  fyzická, zdravotní a osobnostní způsobilost k výkonu služby
– oprávněnost se seznamovat s utajovanými informacemi podle zvláštního právního předpisu (má-li dojít k ustanovení na služební místo, pro které se tato způsobilost vyžaduje)
– nesmí se jednat o člena politické strany nebo politického hnutí
– nesmí se jednat o osobu vykonávající živnostenskou nebo jinou výdělečnou činnost
– nejedná se o člena řídicích nebo kontrolních orgánů právnických osob, které vykonávají podnikatelskou činnost
– dotyčný musí požádat o přijetí do služebního poměru a úspěšně absolvovat přijímací řízení

Samo sebou to jsou podmínky pro přijetí k \’profesionálům\‘. Co se týká dobrovolných hasičů, byť jejích úkoly si jsou podobné, podmínky se liší.
Na přijetí do služebního poměru není právní nárok. Nově přijatému příslušníkovi vzniká služební poměr na dobu určitou v trvání tří let. Do služebního poměru na dobu neurčitou se zařadí příslušník dnem, který následuje po uplynutí služebního poměru na dobu určitou, jestliže úspěšně vykonal služební zkoušku a podle závěru služebního hodnocení dosahuje alespoň dobrých výsledků ve výkonu služby.
Toto povolání si zasluhuje všechnu čest, a proto bychom měli být k takovým lidem vstřícní a vděční. Nikdy nevíme, kdy budou zachraňovat život i nám. Navíc při záchraně druhých mohou položit i svůj vlastní.

Sotva skončilo období bolení bříška, začnou se okolo půl roku věku hlásit o slovo zoubky. Pro některé rodiče naprosto pohodové období a o tom, že se zoubky dítku klubou, mnohdy ani nevědí. Jiní jsou zoufalí z plačícího a trápícího se dítěte a z probdělých nocí.

Období prořezávání mléčných zubů je mnohdy běh na dlouhou trať. Zoubky pod dásněmi rostou a tlačí se ven, i když my ještě pouhým okem nic nevidíme. Můžeme však na našem dítěti pozorovat neklid nebo zvýšené slinění a také často okusování všeho, co mu přijde pod ruku.
Co nám pomůže lépe překonat toto období a čím dítěti ulevíme?
Pomoci v této situaci mohou třeba praktická chladivá kousátka, která máme pro tyto případy v lednici a dítěti a zejména jeho bolavým dásním, pak dokáží hezky ulevit. Kdo nechce kupovat kousátka, může použít studenou mrkev nebo třeba okurku. Dítěti lze ulevit také masáží dásní speciálními měkkými kartáčky.
Mazat lze bolavé dásně přírodními přípravky ve formě olejíčků s levandulí a heřmánkem, nebo zakoupit v lékárně speciální gely, které tiší bolest.
Výborným pomocníkem jsou také homeopatika, která dítěti uleví a zklidní ho. V případě největší bolesti a velkého pláče můžeme podat také sirup proti bolesti, nebo čípek. Ty také tiší horečku, která se u některých dětí v souvislosti s prořezáváním zoubků může objevit.

Během dne je vhodné se dítěti věnovat, odreagovat ho, zabavit, v noci pak pomůže třeba spaní ve společné posteli, nebo zmiňované prostředky proti bolesti.
Každá maminka musí vyzkoušet, co jejímu dítku bude vyhovovat, někdy se vše objede bez zásahu, někdy je naopak nezbytný.
Jakmile zoubek vykoukne ven, je dobré začít dítě zvykat na péči o něj a také o ty další. Proto, když si budeme čistit zuby my, můžeme k této činnosti přibrat i dítě a dát mu do ručičky jeho kartáček, bude nás napodobovat a spíše si na tuto aktivitu nenásilně zvykne.

Sotva skončilo období bolení bříška, začnou se okolo půl roku věku hlásit o slovo zoubky. Pro některé rodiče naprosto pohodové období a o tom, že se zoubky dítku klubou, mnohdy ani nevědí. Jiní jsou zoufalí z plačícího a trápícího se dítěte a z probdělých nocí.

Období prořezávání mléčných zubů je mnohdy běh na dlouhou trať. Zoubky pod dásněmi rostou a tlačí se ven, i když my ještě pouhým okem nic nevidíme. Můžeme však na našem dítěti pozorovat neklid nebo zvýšené slinění a také často okusování všeho, co mu přijde pod ruku.
Co nám pomůže lépe překonat toto období a čím dítěti ulevíme?
Pomoci v této situaci mohou třeba praktická chladivá kousátka, která máme pro tyto případy v lednici a dítěti a zejména jeho bolavým dásním, pak dokáží hezky ulevit. Kdo nechce kupovat kousátka, může použít studenou mrkev nebo třeba okurku. Dítěti lze ulevit také masáží dásní speciálními měkkými kartáčky.
Mazat lze bolavé dásně přírodními přípravky ve formě olejíčků s levandulí a heřmánkem, nebo zakoupit v lékárně speciální gely, které tiší bolest.
Výborným pomocníkem jsou také homeopatika, která dítěti uleví a zklidní ho. V případě největší bolesti a velkého pláče můžeme podat také sirup proti bolesti, nebo čípek. Ty také tiší horečku, která se u některých dětí v souvislosti s prořezáváním zoubků může objevit.

Během dne je vhodné se dítěti věnovat, odreagovat ho, zabavit, v noci pak pomůže třeba spaní ve společné posteli, nebo zmiňované prostředky proti bolesti.
Každá maminka musí vyzkoušet, co jejímu dítku bude vyhovovat, někdy se vše objede bez zásahu, někdy je naopak nezbytný.
Jakmile zoubek vykoukne ven, je dobré začít dítě zvykat na péči o něj a také o ty další. Proto, když si budeme čistit zuby my, můžeme k této činnosti přibrat i dítě a dát mu do ručičky jeho kartáček, bude nás napodobovat a spíše si na tuto aktivitu nenásilně zvykne.

Levné čisticí prostředky lze připravit pomocí několika jednoduchých surovin, mezi které patří voda a mýdlo, dále soda, ocet, sůl. Ty mohou nahradit mnoho speciálních výrobků, které často škodí nejen prádlu ale také ekologii a našim rukám. Úporná špína se přitom často poddá, necháme-li ji důkladně odmočit v mýdlové vodě.

1) Roztok na nádobí
Mýdlové vločky nebo malé kousky mýdla vsypeme do zahřáté sklenice od kompotů, zalijeme horkou vodou a necháme rozpustit. Směs použijeme na mytá nádobí. Při mytí mastných kusů nádobí přidáme do vody ještě lžičku prací sody nebo octa.
2) Prášek na praní
Použijeme směs mýdlových vloček a prací sody v poměru 1:1. Po přidání několika lžiček prací sody také lépe pracují biologicky rozložitelné prací prášky.
3) Bělidlo
Dobré bělící a dezinfekční účinky má borax, i když není tak silný jako dnešní bělidla na bázi chlóru.
4) Změkčovač prádla
Smícháme jeden díl jedlé sody, jeden díl octa a dva díly vody. Používáme stejně jako průmyslově vyráběné změkčovače.
5) Místo aviváže
Stačí například tmavé úplety po vyprání a vymáchání namočit na několik minut do octové vody. Tím se barvy oživí.
 
6) Odstranění nepříjemného zápachu potu
Propocená místa v podpaží šatů a svetrů vymácháme v octové vodě nebo je alespoň vytřeme hadříkem.
7) Umazané límce od kabátů
Stačí na ně nasypat trochu prášku do pečiva a po chvíli důkladně vykartáčovat.
8) Omývání zrcadel a kachlíků
Směs octa a vody v poměru 1:1 zamícháme a používáme k mytí.
9) Osvěžovač vzduchu
Nejlepší je dobré větrání. Příjemnou vůni ovšem vydávají čerstvé květiny, směs vonných látek, esenciálních olejů a především bylin.

10)  Stříbrné „rybičky“, které vídáme v kuchyni nebo v koupelně a na toaletě
Zbavíme se jich rychle a účinně, pokud na tato místa rozestavíme několik misek s levandulovým olejem nebo přímo levandule položíme na zem.
11) Blechy z kočky i psa
Tyto nešváry vypudíme, budeme-li dávat do jejich pelíšků listí z vlašských ořechů.
12) Mravenci
Ať putují po zahradě či v domácnosti, nasypte na jejich cestičky prášek do pečiva nebo skořici.

Levné čisticí prostředky lze připravit pomocí několika jednoduchých surovin, mezi které patří voda a mýdlo, dále soda, ocet, sůl. Ty mohou nahradit mnoho speciálních výrobků, které často škodí nejen prádlu ale také ekologii a našim rukám. Úporná špína se přitom často poddá, necháme-li ji důkladně odmočit v mýdlové vodě.

1) Roztok na nádobí
Mýdlové vločky nebo malé kousky mýdla vsypeme do zahřáté sklenice od kompotů, zalijeme horkou vodou a necháme rozpustit. Směs použijeme na mytá nádobí. Při mytí mastných kusů nádobí přidáme do vody ještě lžičku prací sody nebo octa.
2) Prášek na praní
Použijeme směs mýdlových vloček a prací sody v poměru 1:1. Po přidání několika lžiček prací sody také lépe pracují biologicky rozložitelné prací prášky.
3) Bělidlo
Dobré bělící a dezinfekční účinky má borax, i když není tak silný jako dnešní bělidla na bázi chlóru.
4) Změkčovač prádla
Smícháme jeden díl jedlé sody, jeden díl octa a dva díly vody. Používáme stejně jako průmyslově vyráběné změkčovače.
5) Místo aviváže
Stačí například tmavé úplety po vyprání a vymáchání namočit na několik minut do octové vody. Tím se barvy oživí.
 
6) Odstranění nepříjemného zápachu potu
Propocená místa v podpaží šatů a svetrů vymácháme v octové vodě nebo je alespoň vytřeme hadříkem.
7) Umazané límce od kabátů
Stačí na ně nasypat trochu prášku do pečiva a po chvíli důkladně vykartáčovat.
8) Omývání zrcadel a kachlíků
Směs octa a vody v poměru 1:1 zamícháme a používáme k mytí.
9) Osvěžovač vzduchu
Nejlepší je dobré větrání. Příjemnou vůni ovšem vydávají čerstvé květiny, směs vonných látek, esenciálních olejů a především bylin.

10)  Stříbrné „rybičky“, které vídáme v kuchyni nebo v koupelně a na toaletě
Zbavíme se jich rychle a účinně, pokud na tato místa rozestavíme několik misek s levandulovým olejem nebo přímo levandule položíme na zem.
11) Blechy z kočky i psa
Tyto nešváry vypudíme, budeme-li dávat do jejich pelíšků listí z vlašských ořechů.
12) Mravenci
Ať putují po zahradě či v domácnosti, nasypte na jejich cestičky prášek do pečiva nebo skořici.

Každý, kdo nakupuje v hromadných slevách, musí mít nejen bystré smysly, ale jistou obchodnickou mysl, ba dokonce i dostatek božské trpělivosti a zároveň dostatečné soutěživosti s ostatními lovci nízkých cen, kterých je v našich luzích a hájích více než dostatek. Nejde ani tak o to, že bychom se snad měli omezit pouze omezit na plnou cenu a kvalitu, to ne, to by valná většina nepřežila zimu. Nakupovat ve slevě má jisté kouzlo, protože máte pocit, že jste přechytračili celý systém a ulehčili vaší peněžence, pravda je však taková, že se spíše zamotáváte do jistého závisláckého kruhu radostí a zlostí, ze kterého je těžké se vymotat – jakmile jednou nakoupíte ve slevě, nechcete nic jiného.

Kdo chce kam, pomozme mu tam ¨

Není to ani tak konzum, je to spíše honba za co nejmenší cenou, kterou se snaží velké obchodní řetězce vyhrát zákazníky od konkurence. Neustále se předbíhají s tím, jak moc zahází s cenou a kolik vlastně může nejníže zákazník zaplatit. Proč jsme vlastně tolik posedlí slevami? Je to špatná ekonomická a finanční situace valné většiny rodin v naší zemi? Taktéž. Může to být i jistá forma relaxace? To určitě. Někteří totiž berou nakupování jako hobby, rádi utrácejí peníze a obklopují se věcmi, které zrovna nepotřebují, byť jsou to zdánlivě „NUTNÉ“ věci.

Hromadné nakupování

Důchodci jsou obzvláště velcí spekulanti, co se týče nakupování ve slevách a odhadování finančního trhu. Je totiž jedno, že dříve zaplatili za máslo 34 korun, dnes je ve slevě a je za pouhých 56, to aby si člověk vzal hned 5 balení, kdyby náhodou už nebylo. Logika, které postrádá jakékoliv odůvodnění „vezmu pro dceru, syna, však másla nemusí být za chvíli ani ždibec“ – bude teta, a bude jej až, až. Zvláště, pokud jej všichni budou kupovat ve „slevě“ jako diví, byť by racionální člověk raději přešel na margarín či jiný produkt stejného druhu.

Každý, kdo nakupuje v hromadných slevách, musí mít nejen bystré smysly, ale jistou obchodnickou mysl, ba dokonce i dostatek božské trpělivosti a zároveň dostatečné soutěživosti s ostatními lovci nízkých cen, kterých je v našich luzích a hájích více než dostatek. Nejde ani tak o to, že bychom se snad měli omezit pouze omezit na plnou cenu a kvalitu, to ne, to by valná většina nepřežila zimu. Nakupovat ve slevě má jisté kouzlo, protože máte pocit, že jste přechytračili celý systém a ulehčili vaší peněžence, pravda je však taková, že se spíše zamotáváte do jistého závisláckého kruhu radostí a zlostí, ze kterého je těžké se vymotat – jakmile jednou nakoupíte ve slevě, nechcete nic jiného.

Kdo chce kam, pomozme mu tam ¨

Není to ani tak konzum, je to spíše honba za co nejmenší cenou, kterou se snaží velké obchodní řetězce vyhrát zákazníky od konkurence. Neustále se předbíhají s tím, jak moc zahází s cenou a kolik vlastně může nejníže zákazník zaplatit. Proč jsme vlastně tolik posedlí slevami? Je to špatná ekonomická a finanční situace valné většiny rodin v naší zemi? Taktéž. Může to být i jistá forma relaxace? To určitě. Někteří totiž berou nakupování jako hobby, rádi utrácejí peníze a obklopují se věcmi, které zrovna nepotřebují, byť jsou to zdánlivě „NUTNÉ“ věci.

Hromadné nakupování

Důchodci jsou obzvláště velcí spekulanti, co se týče nakupování ve slevách a odhadování finančního trhu. Je totiž jedno, že dříve zaplatili za máslo 34 korun, dnes je ve slevě a je za pouhých 56, to aby si člověk vzal hned 5 balení, kdyby náhodou už nebylo. Logika, které postrádá jakékoliv odůvodnění „vezmu pro dceru, syna, však másla nemusí být za chvíli ani ždibec“ – bude teta, a bude jej až, až. Zvláště, pokud jej všichni budou kupovat ve „slevě“ jako diví, byť by racionální člověk raději přešel na margarín či jiný produkt stejného druhu.